Tisk poštovních známek: historie a technologie tisku

Každý rok vznikne v pražské Poštovní tiskárně cenin až 45 nových titulů. I když počet odeslaných listovních zásilek stále klesá, nic nenasvědčuje tomu, že by zájem o poštovní známky upadal. Známka totiž není obyčejnou ceninou. Je zajímavým sběratelským předmětem, vzpomínkou na významnou událost nebo třeba projevem úcty k vyobrazené osobě. Kde vznikla první poštovní známka? A jaké technologie tisku se při výrobě poštovních známek uplatňují?

V současné době se využívá pro potisk poštovních známek především ofsetový tisk a ocelotisk. Jelikož je však poštovní známka cenina, chrání ji různé bezpečnostní prvky.

Poštovní známka se zrodila ve Velké Británii

Vznik první poštovní známky je spojený s velkou poštovní reformou Velké Británie, o kterou se zasadil venkovský učitel Rowland Hill. Doporučoval, aby za zásilku platil odesílatel, nikoliv příjemce. Také prosazoval sjednocení ceny poštovní zásilky, protože se do té doby poštovné účtovalo podle vzdálenosti.

Nový systém spustil Hlavní poštovní úřad v roce 1840. Právě v tomto roce vznikla úplně první poštovní známka, známá jako Penny Black. Známka zachycuje podobiznu královny Viktorie z profilu. Pro zajímavost, v roce 2013 se šestiblok prvních známek světa vydražil na aukci v Praze za necelé 2 miliony korun. V našich zemích se první poštovní známky objevily v roce 1850, kdy rakouská monarchie vydala emisi pěti známek s vyobrazením státního znaku. Jejich hodnoty byly v krejcarech a tiskly se v pěti barvách.

Technologie tisku poštovních známek

Poštovní známky se tisknou pomocí různých tiskových technik. Mnoho známek však bylo dříve tištěno i technikami knihtisku, litografie, měditisku či hlubotisku. V současné době se využívá především ofsetový tisk a ocelotisk.

Rotační a archový ocelotisk

Jednou z nejčastějších technik potisku poštovních známek je ocelotisk. Dnes se využívá především rotační ocelotisk, Poštovní tiskárna cenin Praha však zachovává i tradici ocelotisku z plochy. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? V případě ocelotisku z plochy musí rytec vyrobit samostatné rytiny pro každou tištěnou barvu. U rotačního ocelotisku rytec zhotoví jen jednu rytinu pro hlavní barvu, ostatní hlubotiskové barvy se pak zhotovují leptáním desky. Příprava tiskové formy je pro rotační tisk v kombinaci ocelotisk-hlubotisk komplikovanější než u moderních tiskových zařízení, díky originálním tiskovým výstupům se však v tiskárnách známek běžně využívá i dnes.

Ofsetový tisk

Při výrobě nových poštovních známek se běžně využívá ofsetový tisk, který patří do kategorie tisku z plochy. Tisknoucí i netisknoucí plochy jsou ve stejné úrovni a liší se fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Tiskárny mají několik válců, například vlhčící válec nanáší roztok na netisknoucí místa, barvící válec přenáší barvu na místa tisknoucí, na formovém válci je pak nanesen vlastní obraz tiskové formy. Potiskový papír prochází strojem vícekrát podle potřeby.

Ochranné prvky poštovních známek

Poštovní známka je cenina, a tak musí být vyrobena s ohledem na minimalizování rizika padělání. Poštovní známky se proto vybavují bezpečnostními prvky, které jsou jak viditelné, tak skryté. Při výrobě poštovních známek se používají speciální ceninové barvy. Patří mezi ně například iridescentní barva, která obsahuje průhledné pigmenty na slídových vločkách. Dochází tak ke třpytivému efektu při dopadu světla. Zvláštní technikou ofsetového tisku je tisk irisový, při kterém se barvy vzájemně prolínají a jedna postupně přechází do druhé. Mezi bezpečnostní prvky využívané Poštovní tiskárnou cenin pak patří číslování, ražba, hologram, použití antikopírovacího rastru či papíru s aplikací luminiscenčního vlákna či vodoznaku.

Poštovní známky si doma nevytisknete. Pokud ale používáte tiskárnu s kvalitními tonery nebo inkoustovými náplněmi, tisk samolepek zvládnete i sami. Nezapomínejte přitom na použití osvědčených originálních nebo alternativních tonerů, které vám zaručí ty nejlepší tiskové výstupy.

Vyberte si kvalitní náplň podle značky tiskárny!

Zdroj fotografií:  Thomas Wilken (Pixabay)